Jedna věc odlišuje tvůrce od konzumentů

Podnikové aplikace jsou složité – je v nich šílené množství informací, které je potřeba zobrazit, a které obsahují data z různých zdrojů, modulů a od různých uživatelů. Jsou v nich komplexní grafy, vzorce používání a seznamy dat, které je nutné prolétnout očima, než člověk vůbec pochopí, co se mu konzole snaží sdělit.

„Největší výzvou při navrhování podnikových aplikací je nedostatek příkladů vzorů, které v konkrétních situacích fungují či nefungují.“

Protože většina podnikových aplikací obsahuje citlivá data vztahující se ke společnosti, existuje jen velmi málo příkladů, které se věnují běžným problémům při návrhu podnikových aplikací. Existují knihovny vzorů, které do detailu popisují, jak by se měla jednotlivá komponenta chovat, ale jen velmi málo se věnují tomu, kdy ji použít. Vzory, které vídáme v designových knihovnách, jsou často příliš zjednodušené a v reálných podnikových aplikacích nefungují, protože v nich jsou data i scénáře použití podstatně složitější.

To, co vidíte níže, je typická podniková aplikace. Pracovní okno je nabité informacemi s šíleným množstvím panelů, z nichž každý zobrazuje informace, které jsou kontextově závislé na jakémkoli jiném výběru provedeném na obrazovce.